|
|
|
 |
 |
Po dobu pěti let tábor Auschwitz vyvolával pocit strachu mezi obyvatelstvem zemí okupovaných nacisty za druhé světové války.
Byl vybudován pro polské politické vězně v roce 1940. Původně měl sloužit jako nástroj teroru a vyhlazování Poláků. Časem sem začali nacisté posílat lidi z celé Evropy, zejména Židy — občany různých států, a také sovětské válečné zajatce a Rómy. Mezi vězni se vyskytovali rovněž Češi, Jihoslované, Francouzi, Rakušané, Němci a další. Do konce existence tábora sem přicházely transporty polských politických vězňů.Po porážce Polska v září 1939 bylo město Osvětim s přilehlými obcemi začleněno do třetí říše. Zároveň jej nacisté přejmenovali na Auschwitz.  Již koncem roku 1939 se v Úřadě vyššího vedoucího SS a policie ve Vratislavi zrodila myšlenka vybudovat koncentrační tábor. Návrh byl motivován jak přeplněním věznic na území Slezska, tak nutností provést další vlnu hromadného zatýkání obyvatelstva Slezska a Generálního Gouvernementu.Několik zvlášť pro tento účel zvolených komisí zahájilo hledání místa vhodného pro lokalizaci tábora. Volba padla na opuštěné předválečné kasárny v Osvětimi. Nacházely se mimo městskou zástavbu, což umožňovalo rozšiřování a izolaci. Bez významu nebyl ani fakt, že Osvětim měla dobré dopravní spojení, protože byla jedním z důležitějších železničních uzlů. Rozkaz vybudovat tábor byl vydán v dubnu roku 1940 a jeho velitelem byl jmenován Rudolf Höss. Dne 14.6.1940 gestapo poslalo do KL Auschwitz první vězně — 728 Poláků z věznice ve městě Tarnów. 
V době vzniku tábor čítal 20 budov, z toho 14 přízemních a 6 poschoďových. V letech 1941-1942 ve všech přízemních budovách vězni přistavěli patro a postavili osm nových. Celkem tábor čítal 28 poschoďových budov (kromě kuchyně a hospodářských baráků). Průměrný početní stav kolísal mezi 13 000 a 16000, v roce 1942 jednorázově přesáhl 20 000. Vězni byli ubytováni v blocích, k tomuto účelu se využívaly také půdní a sklepní prostory. Souběžně se zvyšováním počtu vězňů se rozšiřovalo území tábora, který se proměnil v obrovskou továrnu na smrt. Tábor v Osvětimi — KL Auschwitz I se stal kmenovým táborem (Stammlager) pro celou síť nových táborů. V roce 1941 byla ve 3 km vzdálené vesnici Březinka zahájena výstavba druhého tábora, později nazvaného KL Auschwitz II — Birkenau a v roce 1942 v Monowicích u Osvětimi byl vedle závodů IG Farbenindustrie vybudován KL Auschwitz III. Navíc v letech 1942-1944 vzniklo asi 40 poboček kmenového tábora, podřízených KL Auschwitz III, umístěných hlavně poblíž hutí, dolů a továren, využívajících vězňů jako laciné pracovní síly.Tábory v Osvětimi (KL Auschwitz) a Březince (KL Auschwitz II — Birkenau) jsou jako památková rezervace zpřístupněny návštěvníkům. Mezi nejvýznamnější objekty patří: v Březince — zbytky čtyř krematorií a plynových komor a také spalovacích hranic, železniční rampa, na níž probíhaly selekce přivážených do tábora, rybník s lidským popelem, v Osvětimi pak "blok smrti". Kromě toho se v obou táborech dochovaly bloky a část vězeňských baráků, hlavní táborové brány, strážnice, strážní věže a oplocení z ostnatého drátu. Některé SS zničené objekty byly rekonstruovány z původních dílů, např. pece v krematorium I, demontované esesáky. 
Část objektů byla úplně zničena příslušníky SS zametajícími stopy zločinů a v několika případech s ohledem na závažnost problému, je Muzeum rekonstruovalo a umístilo tam, kde se nacházely v době existence tábora. Jsou to především "popravčí zeď" a hromadná šibenice na shromaždišti.Na území první části osvětimského tábora (KL Auschwitz I) se ve vězeňských blocích nalézá expozice prezentující dějiny KL Auschwitz a národní expozice (viz mapka).  Do bývalého tábora v Osvětimi vede brána s cynickým nápisem "Arbeit macht frei" (Práce osvobozuje), kterou denně odcházeli do práce a po více než deseti hodinách se vraceli vězni. Na malém dvorku vedle kuchyně táborový orchestr hrál pochody, které měly přispět k hladšímu pochodování vězňů a usnadnit jejich počítání esesáky.Převzato z "Průvodce" vydaného Státním muzeem v Osvětimi |
Odkazy:Osvětim (Holocaust.cz)Oficiální stránky muzea v Osvětimi |
| 2006-7 © Tom Heczko, Fotodekor.net |